Fašismus, komunismus, imperialismus a jejich zločiny

V poslední době se často na iDnes diskutuje na téma fašismus a komunismus v souvislosti s jejich zločiny. Na toto téma již byly napsané i blogy, z nichž jsem četl od Tomáše Flašky: „Nacisté a komunisté – jedno jest.“

Porovnává zde zločiny obou režimů a aby dodal větší váhu tomu, jak zločinný byl komunismus – dovolím si přímo citovat:

„Právě tolik zmiňované koncentrační tábory nezavedli jako první nacisté, ale právě Lenin a jeho komunisté. Nacisté a komunisté se v této otázce liší pouze v tom, koho do takových táborů posílat.“

Protože asi nemálo čtenářů tomuto údaji věří, dovolím si citovat údaje z Wikipedie:

Búrské války,

„Búry označované jako války za svobodu, jsou dvě války, které se odehrály mezi jihoafrickými republikami búrských osadníků (Transvaal a Svobodný stát Oranžsko) a Britským impériem, které si je nakonec za cenu těžkých ztrát podrobilo.

Druhá válka propukla v roce 1899 poté, co Búrové definitivně odmítli udělit občanství (a tudíž i patřičná občanská práva) Britům, kteří se do země valili od roku 1887, kdy se v ní našla bohatá ložiska zlata. Klasická válka (1899-1900), v níž Britové zpočátku utrpěli několik ostudných porážek, aby se nakonec prosadili díky obrovské materiální a početní převaze, byla nahrazena gerilovou válkou (1900-1902). Tu nakonec Británie vyhrála jen za cenu nasazení téměř 500 000 mužů (celá populace Búrů zahrnovala pouze 85 000 dospělých mužů), obrovských ztrát a použití extrémně brutálních metod (v dnešní době by je mezinárodní právo vyhodnotilo jako válečné zločiny a zločiny proti lidskosti), které značně zdiskreditovaly myšlenku, že Britové přinášejí koloniím civilizaci. Asi nejdiskutovanější byla taktika spálené země a vytváření koncentračních táborů pro téměř všechny búrské obyvatele búrských republik (včetně žen a dětí), což někteří moderní autoři označují vzhledem k podmínkám v nich panujících za jednání s charakterem genocidy. Byly zde však i další „nešťastné okolnosti“ jako mučení a zabíjení zajatců.“

Co s tím, když vznik koncentračních táborů nemůžeme "přišít" fašismu ani komunismu, ale Velké Británii, jednomu z našich vzorů demokracie?

Může za vznik koncentračních táborů tehdejší panovnice královna Viktorie, či její syn král Eduard VII.? Nebo se spokojíme s tím, že za jejich tvůrce označíme lorda Kitchenera - tehdejšího velitele britských vojsk v Jižní Africe, který ale nikdy nebyl volán k zodpovědnosti za zločiny na búrském obyvatelstvu?

A co Belgičané počátkem 20. století v tehdejším africkém Kongu? (později Belgické Kongo).

Někteří historikové viní tehdejšího krále Leopolda II., že připustil všemožným dobrodruhům takové nakládání s místním obyvatelstvem, když neplnili dodávky přírodních surovin, že se též mluví o masovém mučení, mrzačení, vraždění i genocidě. Počet obětí některé zdroje uvádí až 10 milionů!

Jak se postavit k těmto zločinům, se kterými fašismus ani komunismus neměl nic společného, jednoduše proto, že tehdy ještě ani jeden z těchto režimů neexistoval?

Obávám se, že jakékoliv porovnávání zločinů fašismu a komunismu je zavádějící, protože zločin zůstane vždy zločinem, ať jej páchaly jakékoliv režimy.

Ve jménu jaké ideologie byly např. páchány uvedené zločiny na Búrech či obyvatelích Konga? Ve jménu kapitalismu či imperialismu? Zní to dost divně a oponenti by mi za to asi dali na frak z důvodu, že ani kapitalismus nebo imperialismus nemají vlastní ideologii. Ale když napíši, že to bylo v honbě za bohatstvím a mamonem, asi se mnou bude většina čtenářů souhlasit. Jenže, jaká je to ideologie?

V diskusích několikrát též zaznělo, že mezi společné znaky fašismu i komunismu patřilo rozpoutání válek.

A co současnost?

Napadení Srbska, Iráku či Libye. Není rozpoutání války proti státům, které nikoho neohrožovaly válečným zločinem?

Budou někdy voláni k zodpovědnosti lidé, kteří tyto války rozpoutali?

Jsme skutečně vyspělým společenstvím demokratických zemí, nebo si na demokraty jen hrajeme?